Nedávno mě oslovila kamarádka, že by potřebovali pár fotek na svůj svatební web. Pro mě to byla skvělá příležitost, jak si poprvé vyzkoušet párové focení, a zároveň se cítit jako součást něčeho tak krásného, jako je svatba. Když jsem se do toho pustila, měla jsem smíšené pocity – na jednu stranu jsem byla nadšená, na druhou stranu jsem byla dost nervózní. Vždyť to byla pro mě nová výzva a já jsem si přála, aby fotky dopadly co nejlépe, aby se líbily nejen mě, ale především páru, který se na nich měl podívat. Byla to pro mě i zodpovědnost, protože jsem nechtěla zklamat jejich očekávání.
Moje nervozita byla o to silnější, že Honza, ženich, neměl o focení moc velký zájem. Což znamenalo, že jsem měla za úkol nejen se soustředit na to, aby fotky byly kvalitní a autentické, ale i přesvědčit ho k nějakým romantickým pózám, které jsou pro párové focení tak typické. A to byl úkol opravdu těžký! Honza nebyl úplně nadšený z pozic, které bych si představovala, a zpočátku se tvářil spíše skepticky.
Abych situaci trochu odlehčila, použila jsem můj „nevkusný humor“, který je možná až tak trapný, že vlastně je vtipný. (Kdo by si nechtěl udělat srandu, když je napjatá atmosféra?) Právě tenhle humor nakonec Honzu trochu rozptýlil a otevřel ho více do focení, i když přiznávám, že ze začátku to nebylo vůbec snadné.
Naštěstí jsme to nakonec zvládli. Celý tým (tedy já, Honza a jeho budoucí manželka) jsme to pojali podle jejich stylu, což bylo možná to nejlepší rozhodnutí. Focení se totiž stalo více přirozeným a uvolněným, než kdybychom se snažili napasovat do nějakých tradičních „romantických“ představ, které často bývají umělé a neautentické. Honza se nakonec dostal do pohody, a to nejen díky mým fotogenickým výzvám, ale i díky tomu, jaký mají společný vztah. Pár skvělých momentů vzniklo spontánně – mezi smíchem, drobnými vtipy a pár nečekanými situacemi.
Na závěr jsme tedy nakonec všichni tři (já, Honza a jeho žena) byli s výsledkem velmi spokojeni. I když jsem měla obavy, že výsledek nebude dokonalý, nakonec to bylo přesně takové, jak jsem si přála. Focení se stalo příjemnou a nezapomenutelnou zkušeností, kterou si nejen já, ale i celá dvojice, odneseme jako hezkou vzpomínku na jejich svatební přípravy.
Pokud tedy někdy budete uvažovat o tom, že se svými blízkými uděláte pár fotek pro svatební web, nebojte se do toho jít. I když to na začátku vypadá složitě, s trochou humoru a uvolněné atmosféry to může dopadnout opravdu skvěle. Příběh jejich vztahu zachytit na fotkách je vždycky víc než jen perfektní pozice – je to o těch malých, nezapomenutelných momentech, které tvoří jejich jedinečný příběh.
